v angličtině
Článek shrnuje evidenci pro rychlá a tvrdá karanténní opatření („hammer“, česky kladivo) k zastavení nekontrolovaného šíření epidemie. Jakmile je ale šíření omezeno – a do této fáze v ČR podle dostupných čísel vstupujeme – je třeba plošná opatření nahradit „chytrou karanténou“ (viz níže v této sekci), kterou autor nazývá „dance“ tedy tanec. Musíme se také připravit, že v tomto dalším stadiu budeme žít ne týdny, ale měsíce.
Aktuálna štúdia v New England Journal of Medicine analyzuje, ako dlho sa koronavírus udrží na rôznych povrchoch. Podľa jej záverov vydrží na plaste a oceli až do troch dní, na kartóne deň, pričom u tohto povrchu bola najväčšia variabilita výsledkov a na medi približne 4 hodiny. Vírus vydrží okolo 3 hodín aj vo vzduchu. Jeho infekčnosť však postupne klesá a po približne hodine by už nemal byť schopný infikovať väčšinu zdravých ľudí. Efektívnym prostriedkom v boji proti koronavírusu na povrchoch je dezinfekcia alkoholom (62-71%), peroxidom vodíka (0,5%) alebo domácim bielidlom, obsahujúcim 0,1% cholárnu sódneho.
Zhrnutiu najdôležitejších zistení štúdie sa venuje The Economist, rozsiahlejšiu diskusiu k nemu prináša BBC future.
Stručně řečeno jde o to, jak omezovat šíření infekce co nejrychlejší izolací nakažených osob a jejich kontaktů a přitom oživit ekonomiku a žít aspoň trochu normálně – a to zřejmě po dobu několika měsíců. Základní pilíře tohoto přístupu jsou zodpovědnost obyvatelstva, dohledávání kontaktů pomocí dat mobilních operátorů, dostatečná kapacita testování a ochranných pomůcek v obyvatelstvu. Blíže viz přiložené slidy. Na chytrou karanténu potřebujeme přejít co nejdříve!
Článek shrnuje dopad tří možných strategií přístupu k epidemii:
- -žádná opatření
- -částečné zpomalení epidemie pomocí individuální karantény nakažených a jejich kontaktů a omezení dopadu cestou ochrany zranitelných skupin
- -důrazné zpomalení epidemie pomocí plošných opatření.
Rozdílem mezi scénáři je zejména rychlost šíření infekce a tedy množství nemocných, se kterým se musí vyrovnat zdravotní systém. V obou prvních scénářích by byla několikanásobně překročena jeho maximální kapacita, což by mělo velký dopad na počet úmrtí, přestože celkovou mortalitu onemocnění odhadují autoři jen na 1%.
Autoři předpokládají, že do doby masového použití nově vyvinuté vakcíny či léku je jediným možným ukončením epidemie zvýšení odolnosti populace, tedy prodělání infekce a vytvoření protilátek. Tento předpoklad nemusí být správný, jak ukazuje příklad Číny, Jižní Korey či Taiwanu, které dokázaly šíření infekce téměř zastavit. Otázkou samozřejmě zůstává, zda se jim podaří zabránit propuknutí další vlny epidemie.
v angličtině
K těmto informacím máme přístup díky dr. Tomáši Károvi, jehož kolega z Mayo Clinic v USA dr. Xi se při začátku epidemie odebral pomáhat do rodného města. Jde zejména o klinicky relevantní informace, včetně způsobu ochrany zdravotnických pracovníků před infekcí.
