Potřebujeme integraci péče pro řešení vzrůstajících hrozeb chronických nemocí
Prague International Health Summit volá k posílení vedení zdravotních systémů

James A. Rice, Ph.D.
Řídící partner
Gallagher Integrated
Evropští a američtí lídři z oblasti zdravotnictví došli na nedávné konferenci Prague International Health Summit k vytyčení tří klíčovcýh strategií, které jsou nezbytné ke zvládnutí znepokojivých dopadů narůstajících chronických nemocí, které pozorujeme ve všech státech:
- Strategie 1 – Klinická integrace: Poskytovatelé zdravotní péče musí poskytovat lépe koordinované a integrované zdravotní služby, které zajistí komplexní kontinuum péče.
- Strategie 2 – Nové finanční motivace: Zdravotní pojišťovny a vlády musí vytvořit nové platební mechanismy, které budou motivovat k rozšíření klinické integrace a poskytování ekonomicky výhodných služeb.
- Strategie 3 – Zvláštní spojenci: Komunity, zaměstnavatelé a zdravotní plány musí investovat do zvýšené prevence a do intervencí, které zlepšují zdraví, ne jen navyšovat objem zdravotní péče.
Účastníci Prague International Health Summitu uznali, že dosažení těchto tří strategií vyžaduje ve všech zemích debatu o tom, jak nejlépe vyvinout nové přístupy, vychovat nové vedoucí pracovníky a zajistit nové zdroje financování sektoru zdravotnictví. Tyto debaty jsou směřují ke třem faktorům:
- 1. Zátěž chronických nemocí nemůže být opomíjena
- 2. Zásadní je zvládnutí klíčových sociálních aspektů zdraví
- 3. Je třeba investovat do intervencí, které zlepšují zdraví

1. Zátěž chronických nemocí nemůže být opomíjena
Všechny evropské státy pociťují paralyzující zátěž chronických nemocí. [1]
Více než polovina Evropanů má jednu nebo více chronických nemocí. I přes významné změny v terapii a léčbě výskyt nemocí dramaticky roste – tento fakt je stěžejní, ale často opomíjenou příčinou rostoucích nákladů na zdravotní péči.
Nejnovější studie ukazují, že:
- 5 nejčastějších chronických nemocí – diabetes, kardiovaskulární onemocnění, rakovina, chronická onemocnění dýchací soustavy a duševní poruchy – představuje ¾ zdravotní zátěže v Evropě. [2]
- Tyto nemoci jsou příčinou 86 % úmrtí v Evropě. [3]
- Každý rok jsou kvůli chronickým nemocem ztraceny nejméně 3 miliony let života v produktivním zdraví. [4]
- V Evropě je více než 55 milionů diabetiků. [5]
- Očekává se, že jejich počet behěm 20 let vzroste o více 20 %. [6]
- Nákladů na léčbu diabetu tvoří zhruba 10 % všech výdajů na zdravotní péči v Evropě. [7]
- Snížením BMI o 5 % během 20 let bychom mohli odvrátit přes 600 případů diabetu na 100 000 obyvatel, 240 případů mrtvice či ischemické choroby srdeční a 40 případů rakoviny. [8]
- Pouze náklady na rakovinu v roce 2009 jsou odhadovány na 126 miliard eur. [9]
- Z toho náklady na léčbu rakoviny tvoří 40 %, 52 miliard eur je ztraceno kvůli předčasnému úmrtí nebo pracovní neschopnosti.
2. Zásadní je zvládnutí klíčových sociálních aspektů zdraví [10]
Evropští a američtí lídři z oblasti zdravotnictví došli na nedávné konferenci Prague International Health Summit k vytyčení tří klíčovcýh strategií, které jsou nezbytné ke zvládnutí znepokojivých dopadů narůstajících chronických nemocí, které pozorujeme ve všech státech:
Pod pojmem sociální aspekty zdraví chápeme okolnosti, ve který se lidé narodí, vyrůstají, žijí, pracují a stárnou. Tyto podmínky jsou určovány mechanismem rozdělování peněz, moci a zdrojů, a to jak na globální, tak na národní a lokální úrovni. Sociální aspekty zdraví jsou nejčastější příčinou zdravotních nerovností, tedy nespravedlivých rozdílů ve zdravotním stavu, kterým můžeme předcházet, a vyskytují se jak mezi státy, tak uvnitř jednotlivých zemí. Chronické nemoci vytváří složitý a náročný systém, který frustruje poskytovatele a plátce zdravotní péče na celém světě. Zdravotní pojišťovny a vládní organizace musí být vedeny a podporovány k investování do nových komunitních partnerství s organizacemi, se kterými nemají ředitelé ze zdravotní oblasti mnoho zkušeností, například:
- školy,
- zaměstnavatelé,
- policie a úřady ochrany veřejnosti,
- urbanisté pro plánování volných prostor, parků a pěších cest,
- organizace pro bezpečnost vody a potravin,
- komunitní aktivisté volající po nových strukturách a nových komunitních lídrech [11]
3. Je třeba investovat do intervencí, které zlepšují zdraví
Veřejné a soukromé zdravotní systémy musí být připraveny investovat do nových intervencí, které mají potenciál:
- Podporovat zlepšování zdraví a prevenci a kontrolu chronických nemocí
- Podporovat zdraví, zejména chudých a vyloučených obyvatel
- Zpomalit a zvrátit nežádoucí trendy ve výskytu běžných rizikových faktorů chronických nemocí
- Předcházet předčasným úmrtím a vyvarovat se zbytečné invaliditě, která plyne z hlavních chronických nemocí [12]
Tyto nové investice zahrnují:
- Elektronickou zdravotnickou dokumentaci
- Klinické protokoly u každé z pěti nejčastějších nemocí, například: diabetes, kardiovaskulární nemoci, rakovina, chronické respirační nemoci [13]
- Nové mezioborové týmy uspořádané kolem služeb spojených s danou nemocí [14]
- Získávání rozsáhlých dat o zdravotních rizicích a spotřebě služeb a jejich následné využití ke zmapování prvotní příčiny nemoci a snížení zátěže nemocí [15]
- Vytváření prostředí, které podporuje změny životního stylu a chování [16]
Zdroje:
[1] Viz například zpráva Světové zdravotnické organizace o chronických nemocech
[2] Více na stránkách Světové zdravotnické organizace
[3] Více na stránkách Světové zdravotnické organizace
[4] Viz studie holandského Národního ústavu veřejného zdraví – do výpočtů nebyl zahrnut dopad duševních poruch
[5] European Coalition for Diabetes (2014). Diabetes in Europe: Policy Puzzle. The state we are in.
[6] European Coalition for Diabetes (2014). Diabetes in Europe: Policy Puzzle. The state we are in.
[7] Tamayou et al. (2014). Diabetes in Europe: An update. Diabetes Research and Clinical Practice, Vol. 103, 206-2017
[8] Webber et al. (2014). The future burden of obesity-related diseases in 53 WHO European-Region countries and the impact of effective intervention: a modelling study. BMJ Open, Vol 4, e004787,
[9] Viz studie publikovaná v časopise Lancet
[10] Této problematice se věnuje Světová zdravotnická organizace
[11] Viz publikace Americké asociace nemocnic
[12] Viz strategie Světové zdravotnické organizace
[13] Nejčastější chronické nemoci dle Světové zdravotnické organizace
[14] Viz publikace evropské sekce Světové zdravotnické organizace
[15] Například vyhodnocování rizika srdečních onemocnění
[16] Viz článek Jenny Liang
« zpět na newsletter
|