Oblast laboratorní diagnostiky se stále rozvíjí a nové technologie se staly součástí standardní výbavy nemocnic všech typů. Odhady tvrdí, že asi 70 % rozhodnutí týkající se diagnostiky nebo léčby zahrnuje výsledky laboratorních vyšetření. 

S nástupem automatizace laboratorních metod se laboratoře stávaly pro systém veřejného zdravotního pojištění finanční zátěží. To vedlo v ČR k omezování úhrad zdravotními pojišťovnami, a to jak limitním stropem v úhradách, tak postupným snižováním hodnoty bodu – mezi lety 2009–2012 se snížila hodnota bodu z 0,88 Kč na 0,67 Kč. Ve stejném období došlo také ke zvýšení nákladů diagnostických laboratoří, a to zejména kvůli zvýšení relevantní sazby DPH (z 5 % na 21 %), rostoucí míře inflace a povinné akreditaci laboratoří – většina laboratoří je akreditována dle normy ČSN EN ISO 15189 a musí splňovat požadavky na kvalitu a způsobilost. Privátní i nemocniční laboratoře tak začaly čelit klesající rentabilitě. Díky možnostem centralizace nákupů přístrojové techniky, diagnostických setů, spotřebního materiálu a díky dalším úsporám z rozsahu mají v současných podmínkách laboratorní řetězce vyšší šanci snížit náklady a zachovat ziskovost než samostatně působící laboratoře.  

V závěrečné práci se autor zaměřuje na zahraniční zkušenosti v této oblasti. Ze zkušeností ze zahraničí vyplývá, že vyšší efektivity laboratorních služeb nemocnic je možno dosáhnout buď cestou spolupráce mezi jednotlivými laboratořemi v regionu, nebo jejich outsourcováním externím laboratořím.  

Ve Velké Británii v rámci zdravotnického systému NHS (národní zdravotní služba), kde jsou poskytovatelé akutní lůžkové péče sdruženi do tzv. acute trusts, mohou být efektivně zajišťovány komplexní laboratorní služby pro ambulantní a lůžkovou péči. V původním systému, podobně jako v ČR, každá nemocnice sama provozovala a využívala svoji laboratoř. V roce 2003 bylo navrženo vytvoření laboratorních sítí napříč NHS trusty – stávající nemocniční laboratoře začaly být centrálně řízeny managementem těchto sítí. Laboratoře v síti sdílejí zdroje a racionalizují služby. V praxi to znamená, že laboratoře používají stejné vybavení, informační systém a dokumentaci k akreditaci. Privátní laboratoře jsou v Anglii poměrně málo zastoupené, nicméně v současné době se s nimi začíná rozvíjet spolupráce formou outsourcování. 

Německo, kde po zavedení DRG došlo ke snížení úhrad laboratořím, se ubírá cestou zvyšování efektivity laboratoří založenou jak na outsourcování služeb, tak na spolupráci nemocničních laboratoří a optimalizaci spektra jejich vyšetření a také snižování jejich celkového počtu. V rámci mezi-nemocniční spolupráce a optimalizace využití laboratorních služeb je používán model jedné centrální laboratoře a jedné nebo více základních laboratoří, které provádějí jen rutinní vyšetření. Při využití outsourcingu může dojít buď k úplnému uzavření stávající nemocniční laboratoře a provádění všech testů v externí laboratoři (mimo statimová vyšetření), nebo k zachování vlastní laboratoře a k outsourcování provozu na externího dodavatele. 

Podle zahraničních zkušeností jedinou možností, jak zachovat ekonomickou rentabilitu, je centralizace nákupů, centralizace provádění neakutních vyšetření a v neposlední řadě maximálně automatizované laboratorní procesy, které znamenají úspory mzdových nákladů.  

Těchto cílů je v ČR možno dosáhnout buď centralizací laboratorních služeb v rámci krajů (nebo jiných uskupení nemocnic) nebo outsourcingem a spoluprací s externí laboratoří. Možnost seskupení laboratoří v nemocnicích v rámci kraje se zatím nepodařilo v českém prostředí prosadit.

Autor ve své práci uvádí modelaci druhého modelu – tedy outsourcingu externí laboratoři, na konkrétním příkladu: 

1. • Pro modelaci byla vybrána nemocnice z malého města (zhruba 10 tisíc obyvatel) v dojezdové vzdálenosti 30 minut od krajského města. Nemocnice provozuje vlastní laboratoře. Oddělení má 12 pracovníků a za den se tam zpracuje průměrně 190 vzorků. 

1. • V případě kompletního outsourcingu by byla externí laboratoř v nájmu v omezených prostorech stávající laboratoře. Spektrum vyšetření v objektu nemocnice by odpovídalo stávajícímu rozsahu pro práci v době pohotovostní služby. Tím je pokryta potřeba zpracování statimových vzorků. Dále by se v prostorech prováděla evidence pacientů a příprava vzorků na transport.
3. • Modelová nemocnice měla v minulém roce náklady na diagnostické prostředky 9 milionů Kč. Náklady externí laboratoře by byly třetinové (3 mil. Kč). Snížená potřeba zaměstnanců by vedla k úsporám zhruba 1,86 milionů Kč za rok.

« zpět na newsletter