« zpět na newsletter  
 
number advance newsletter
A2; 11/2016 www.advanceinstitute.cz

 

Řízení specializovaných lékových center ve FN Plzeň

Souhrn závěrečné práce studenta programu

 
7. 11. 2016
 
O autorovi práce: Bc. Jan Horák, MHA, je vedoucím Odboru zdravotního účtování a statistiky ve Fakultní nemocnici Plzeň.

 

Závěrečná práce autora se zaměřuje na problematiku managementu spotřeby centrových léčiv ve Fakultní nemocnici Plzeň.  Všeobecně narůstající spotřeba centrových léčiv způsobuje, že pro mnoho zdravotnických zařízení představují dnes náklady na centrovou léčbu nezanedbatelnou část ročního obratu. Vzhledem k ekonomickému významu centrové léčby bývá na tuto oblast také zacílena revize ze strany zdravotní pojišťovny, která se zaměřuje zejména na splnění indikačního omezení a plnění algoritmu léčby.

 

Do kompetencí řízení nákladné léčby můžeme zařadit kromě centrových léčiv se stanovenou úhradou také vysoce inovativní léčivé přípravky (VILP) s dočasně stanovenou úhradou a léčivé přípravky podané tzv. v režimu §16 zákona o veřejném zdravotním pojištění (48/1997 Sb.) (tedy léčivé přípravky bez stanovené úhrady nebo podání léčiva v případě, kdy pacient nesplňuje indikační omezení).

 

Ve své práci autor představuje způsob řízení center s ohledem na interní schvalování léčby a kontroly vykazování, definuje slabá místa současného stavu a navrhuje nápravná opatření. Mezi hlavní oblasti, které jsou nutnou podmínkou pro efektivní fungování center, řadí mimojiné:

  • pevné a jasně definované postavení vedoucího lékaře centra,
  • vhodnou organizaci procesu schvalování léčby,
  • kontrola vykazování podaných léčiv a
  • kontrolu čerpání limitů.

 

Klíčovou roli v procesu řízení lékového centra hraje vedoucí lékař centra, jehož úloha a kompetence by měly být jasně definovány a měly by být součástí popisu jeho pracovní náplně. Sestávají zejména ze schvalování zahájení nebo změny léčby indikované lékařem pracoviště. Při schvalování je nutné zejména posuzovat splnění indikačních omezení úhrady při podání centrového léku. Mezi další kompetence dále patří kontrola a schvalování žádostí o úhradu dle §16, kontrola zdravotnické dokumentace, dohlížení na sběr a report dat u VILP a v neposlední řadě průběžné sledování čerpání limitů na centrové léky dle smluv se zdravotními pojišťovnami. S ohledem na velkou míru odpovědnosti lékaře by měly být stanoveny odměny, které by byly vázány na výsledky fungování centra.

 

Standardizace procesu schvalování je další oblastí, která je nezbytnou součástí efektivního řízení. Autor navrhuje řešení, kdy návrh zahájení léčby indikujícím lékařem zkontroluje a posoudí vedoucí lékař centra. V případě schválení potvrdí elektronickým podpisem a předá ke schválení Oddělení revizí a kontrol úhrady (ORKÚ). U extrémně nákladných pacientů by schválení podléhalo dále posouzení speciální odborné komise (viz následující schéma):

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Většina komunikace technicky probíhá přes nemocniční informační systém. U případů, kde se uvažuje o zahájení léčby dle §16, kontroluje vedoucí lékař žádost pro zdravotní pojišťovnu vyplněnou indikujícím lékařem. Po schválení vedoucím lékařem do procesu vstupuje ORKÚ, jehož role spočívá v další kontrole a zejména evidenci žádostí a komunikaci s pojišťovnou.

 

Mechanizmus a kontroly vykazování centrových léčiv jsou další oblastí, ve které dobrá organizace a nastavení procesu může reálně snížit riziko finanční ztráty vycházející z nálezů při revizní kontrole od pojišťovny. Centrové léky se vykazují pojišťovně jako zvlášť účtované léčivé přípravky (ZULP). Při vykazování a kontrole je nutné s ohledem na organizaci ve Fakultní nemocnici Plzeň rozlišit situace, kdy připravuje léčiva lékárna a kdy se jedná o léčiva vydávaná přímo lékařem (většinou jde o léky ve formě tablet). V současnosti lze ve FN Plzeň provádět přímé kontroly vydaných a vykázaných léčiv pouze u léčiv připravovaných a vydaných lékárnou. Autor navrhuje možné budoucí řešení zlepšení kontrol: přesun fyzického výdeje tabletových centrových léčiv do lékáren a elektronickou evidenci předávání ředěných léčiv na pracoviště.

 

Kontrola čerpání limitů stanovených smlouvami se zdravotní pojišťovnou je pro nemocnici důležitá s ohledem na úhradu podaných léků od pojišťovny. Proto by do agendy vedoucího lékaře měl spadat průběžný monitoring čerpání limitů s využitím manažerských informačních systémů. Při přiblížení se ročnímu limitu v nějaké oblasti by měl lékař začít komunikovat s oddělením úhrad a potažmo se zdravotní pojišťovnou. Úlohou vedoucího lékaře je také zvážit u potenciálně extrémně nákladných případů reálný profit pro pacienta z léčby a v případě schválení komunikovat se ZP o úhradě.

 

Vzhledem k narůstajícím nákladům na centrovou léčbu se věnuje této problematice stále více pozornosti. Hledání rovnováhy mezi rychlým přístupem pacientů se závažným onemocněním k léčbě a kontrolou nad extrémně rychle rostoucími náklady na centrové léky by mělo mít v optice zdravotnického zařízení velmi vysokou prioritu. Jak ukazuje autor práce, právě zavádění systémových procesních opatření, jasné definování rolí a odpovědností a dodržování vysoké míry kontroly u jednotlivých kroků procesu je pro řízení centrové léčby cestou, která může vést k nezanedbatelným úsporám pro zdravotnická zařízení i celý systém zdravotní péče.

 

 

 

 

 

 

 

« zpět na newsletter

 

 
Advance Institute Advance Consulting

E Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

E Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
T +420 241 432 113
A Na Zlatnici 7, 147 00 Praha 4

www.advanceinstitute.cz

www.advanceconsulting.cz

 

 
Přihlaste se k odběru Advance Newsletteru ZDE