« zpět na newsletter Facebook Twitter Google+ PDF
 
number advance newsletter
A2; 7/2014 www.advanceinstitute.cz

 

Reexport léčiv v EU, jeho vliv na dostupnost léčiv pro české pacienty, možná řešení

Souhrn závěrečné práce studenta programu 

 
Pavel Hroboň a Blanka Weyskrabová, Advance Healthcare Management Consulting  | 2. 7. 2014

 

 

 

O autorovi práce: Autor práce Ing. Daniel MAREČEK působí ve společnosti Pfizer, s.r.o.

 

Práce se věnuje problematice reexportu léčiv (neboli paralelnímu obchodu s léčivy), tedy situaci, kdy existující mezinárodní rozdíly v cenách léčiv umožňují nákup v zemi s nižšími cenami (zdrojová země) a vývoz do zemí za účelem prodeje za vyšší ceny (příjmová země). Paralelní obchod je zpravidla realizován distributory nezávislými na výrobcích léčiv. Cenový rozdíl musí být dost velký na to, aby vyvážil náklady na transport a logistiku s touto činností spojenou. 

 

Ačkoli je reexport přirozenou reakcí trhu na nerovnost cen a je v EU (resp. Evropském hospodářském prostoru EHP) legální a podporovaný, vyvolává řadu negativních důsledků, z nichž nejzávažnější je omezení dostupnosti léčiv pro pacienty ve zdrojových zemích. Dalším negativním vlivem je přesun části zisku výrobce na distributora – snížení ziskovosti se může odrazit ve snížení investic do výzkumu a vývoje nebo neochotě vůbec vstupovat na trhy s nízkými cenami.


Česká republika, kde jsou ceny výrobce odvozeny od průměru referenčních zemí s nejnižší cenou, patří mezi země s nejnižšími cenami léčiv v EU a řadí se tedy mezi zdrojové země reexportu. SÚKL registruje přes 1000 subjektů s povolením k distribuci léčiv, z nichž třetinu tvoří lékárny s povolením k distribuci.
Velikost a vývoj reexportu léčiv v ČR (vyjádřeno v mil Kč) vyjadřuje následující graf:

 

 

Vývoj reexportu v ČR mezi leden 2011-únor 2014 (v mil. Kč.)

Zdroj: SÚKL

 

S úmyslem zajištění dostupnosti léčiv se řada zemí přiklání k omezování reexportu - to může probíhat několika způsoby. Ze strany výrobce již dnes dochází ke stanovení kvót na dodávky do určité země, k regulaci objemu dodávek distributorům nebo k přímým dodávkám do lékáren. Ze strany regulátora může k omezení reexportu přispět zvýšení požadavku na množství poskytování informací a jakási hrozba zveřejnění praktik reexportu u jednotlivých distributorů. Autor dále uvádí konkrétní příklady omezení reexportu praktikované v zemích EU – jedná se zejména o povinnosti hlášení vývozu regulační agentuře s možností zamítnutí exportu nebo úplný zákaz vývozu u konkrétních léčiv.


Autor považuje negativní důsledky reexportu za velmi závažné a princip ponechání prvku volného trhu (tedy umožnění reexportu) v oblasti s tak vysokou mírou regulace a úředního stanovení cen za neopodstatněný – navrhuje tedy v práci řešení, která by mohla těmto důsledkům částečně zamezit:

 

  • V oblasti omezení volného pohybu zboží považuje za pravděpodobnější pokračování dílčích zákazů reexportu spíše než úplné omezení volného pohybu léčiv na evropském trhu;
  • V oblasti stírání cenových rozdílů lze předpokládat postupné sjednocování trhu s léčivy, tento proces bude ale velmi časové náročný. Jako alternativa se nabízí jednotná cena léčiv napříč EHP s finanční subvencí pro zdrojové země s historicky nižšími cenami léků nebo úprava finální ceny léčiv prostřednictvím zpětných bonusů firem směrem k plátcům. Tato druhá možnost by ale vyžadovala mnoho změn např. v oblasti legislativy o stanovení ceny léčiv;
  • V oblasti zvýšení nízkých nákladů na reexport a ztížení podmínek logistiky a samotné distribuce autor zmiňuje zejména vnitřní kvóty výrobců nebo kontrolovaný distribuční kanál, popř. vlastní distribuci výrobců.

 

Práce se zabývá poněkud kontroverzním tématem reexportu léčiv a konfliktu principu volného trhu Evropské Unie na straně jedné a silně regulovaných národních trhů a problému lokální nedostupnosti léčiv na straně druhé. Hlavním argumentem stojícím za formalizací jasné regulace a definováním pravidel v oblasti omezení reexportu je fakt, že ponechání volného trhu v oblasti, kde všichni ostatní aktéři přizpůsobují své chování silné regulaci, je nelogické a způsobuje nerovnováhu na trhu. Z práce vyplývá, že je nutné vracet se k otázce reexportu jak na evropské, tak na národní úrovni a hledat řešení nastavení pravidel nejen v oblasti distribuce a prodeje léčiv, ale i v oblasti tvorby cen a způsobů výše a formy jejich úhrady. 

 

 

 

 

  

« zpět na newsletter

 

 
Advance Institute Advance Consulting

E  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

E Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
T  +420 720 657 115
A  Na Zlatnici 7, 147 00 Praha 4

www.advanceinstitute.cz

www.advanceconsulting.cz 

 

 
Přihlaste se k odběru Advance Newsletteru ZDE