« zpět na newsletter Facebook Twitter Google+ PDF
 
number advance newsletter
A2; 7/2014 www.advanceinstitute.cz

 

Výsledky hodnocení vybraných léčiv

 
Pavel Hroboň  a  Blanka Weyskrabová , Advance Healthcare Management Consulting | 2. 7. 2014

 

 

 

V rámci hlavního tématu tohoto newsletteru, kterým je léková politika, jsme se podívali na výsledky hodnocení vybraných léčiv ze strany následujících národních agentur:

 
  • SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) v České republice;
  • Kategorizační komise při slovenském ministerstvu zdravotnictví; 
  • Polské agentury pro hodnocení zdravotnických technologií (AhtaPol);
  • NICE (National Institute of Clinical Excellence) ve Velké Británii;
  • SMC (Scottish Medical Consortium);
  • GBA (Gemeinsamer Bundesausschuss) v Německu ;
  • HAS (Haute Authorite de Sante) ve Francii.

 

Činnost jednotlivých agentur se od sebe liší nejen v detailech metodiky, ale i v jejich úkolu. V Německu a ve Francii jde o zhodnocení přínosu nového léčivého přípravku oproti stávajícímu standardu péče. Následuje jednání o ceně, které se odehrává s jinou institucí (vládní agentura CEPS ve Francii a asociace zdravotních pojišťoven v Německu) a které je samozřejmě do značné míry založené na výsledku hodnocení přínosu. Vskutku inovativní léky tedy mají přiznanou vyšší cenu (a úhradu), léky považované za méně přínosné jsou podrobeny tvrdšímu cenovému tlaku. Ve Velké Británii NICE rozhoduje, zda doporučí léčivo k používání na základě jeho nákladové efektivity. Cena navržená výrobcem (případně snížená o neveřejnou slevu) tedy slouží jako podklad k výpočtu nákladové efektivity. Kategorizační komise na Slovensku a AhtaPol také pracují s nákladovou efektivitou. Český SÚKL začal s kritériem nákladové efektivity pracovat na začátku roku 2013.

 

Výsledky činnosti jednotlivých agentur jsme srovnávali u léků, které byly doporučeny spolupracujícími kliniky jako zajímavé příklady léčiv, které mají potenciál změnit standard péče u dané rozšířené nemoci (Zytiga u karcinomu prostaty), jedná se o zásadní inovaci v mechanismu účinku (Avastin) či o lék, který je v dané indikaci jedinou možností (Halaven, Yervoy). Druhá skupina léků (Benlysta, Xyrem, Jakavi a Vidaza) byla vybrána dle doby jejich hodnocení ze strany SÚKL – jde o léčivé přípravky hodnocené ze strany SÚKL poté, co začal explicitně používat kritérium nákladové efektivity.

 

 Porovnání činnosti jednotlivých agentur u vybraných léčiv 

 

Na základě našeho, zajisté statisticky nereprezentativního, přehledu lze říci, že dostupnost inovativních léčiv v ČR je na úrovni významně bohatších zemí západní Evropy, v porovnání s některými z nich (Velká Británie) i vyšší. Toto tvrzení neplatí pro jiné středoevropské země. Zároveň se zdá, že uplatnění kritéria nákladové efektivity vedlo nebo přinejmenším může vést ke změnám ve výsledcích hodnocení prováděných SÚKL. Na potvrzení tohoto trendu a další postup SÚKL po provedených hlubokých personálních změnách si ale budeme muset počkat.

 

 

 

 

 

 

 

 

  

« zpět na newsletter

 

 
Advance Institute Advance Consulting

E  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

E Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
T  +420 720 657 115
A  Na Zlatnici 7, 147 00 Praha 4

www.advanceinstitute.cz

www.advanceconsulting.cz 

 

 
Přihlaste se k odběru Advance Newsletteru ZDE