« zpět na newsletter Facebook Twitter Google+ PDF
 
number advance newsletter
A2; 7/2014 www.advanceinstitute.cz

 

Risk sharing kontrakty

 
Jindřich Fínek, FN a LF UK Plzeň, ČFES, Aleš Kmínek , ČFES, Henrieta Tulejová , Advance Healthcare Management Consulting  | 2. 7. 2014

 

 

 

Nové, nákladné léky/ molekuly zejména z oblasti cílené léčby, vstupují po stanovení ceny a úhrady regulátorem na náš trh do značně těsného prostředí. Tento přeplněný prostor není ani tak vytvářen konkurenčním tlakem, jako vlivem fixního rozpočtu poskytovatelů na tuto ( i jiné) nákladnou terapii.


Pokud se jedná o nové léčebné indikace ověřených léků či objevení se léčebných možnosti ve zcela nové oblasti, jako je v onkologii léčba kastračně rezistentního karcinomu prostaty, nejsou rozpočty plátců na tento náraz připraveny, a dochází tak k zásadnímu omezování dostupnosti těchto přípravků pro nemocné. Radikálním opatřením proti překročení rozpočtů je pak ze strany poskytovatelů cílené neuzavření dodatku ke Zvláštní smlouvě, což je jediná možná obrana poskytovatele před ekonomickým hazardem, ovšem to není řešení problému.y.

  
 
Risk-sharing
Mnohem příjemnějším řešením dopadu nedostatku financí, které přináší nové možnosti jak pro nemocné, tak pro poskytovatele, výrobce i plátce, je uzavření risk sharingového kontraktu pro tyto nové, v našich podmínkách mnohdy nevyzkoušené preparáty. Výsledkem takového kontraktu je nejenom jiná distribuce rizika mezi plátcem a výrobcem, než je distribuce řízená běžnou praxí, ale i možnost získání cenných klinických či ekonomických dat. Na jejich základě odstraníme nejistotu účinnosti preparátu u různých podskupin pacientů, ověříme účinnost v podmínkách reálné klinické praxe a získáme data o lokální nákladové efektivitě. Pro výrobce se pak omezuje riziko z opožděného přístupu na trh a u plátce se snižuje riziko přeplácení. 

 

Pro dohodu o sdílení rizik je klíčovou dohoda o sběru dat. Ta se mohou týkat zdravotních výsledků, finančních nákladů či nákladové efektivity. Úhrada, cena a/ nebo celkový obrat jsou pak vázány na výsledek hodnocení dat, ať už je prováděn prospektivně či retrospektivně. Pro výrobce je rozhodnutí o vstupu do dohody o sdílení rizik vždy obchodním rozhodnutí, pro plátce je rozhodnutím nikoliv pouze obchodním, ale mnohdy i politickým a společensky významným. Jakkoli se sdílení rizik může zdát zajímavějším a výhodnějším pro výrobce, nelze opominout i sociální hledisko přístupu k novám technologiím jinak pro nemocné nedostupným.

 

 

Nedostatky

Dohoda o sdílení rizik přináší i mnohé problémy, mnohdy založené na nedůvěře mezi plátcem a poskytovatelem. Mohutným oponentem proti těmto dohodám je tlak lékařů. Jsou to totiž oni, kteří nesou na svých bedrech, a tak nějak z pohledu ostatních samozřejmě, tíhu sběru dat. To přináší etické problémy, plátce počítá s tím, že výrobce zaplatí za čas strávený sběrem dat a neuvažuje o tom, že by se měli partneři podělit. A pokud se nepodělí, hrozí podezření v dnešní paranoidní době na platbu za preskripci, jakkoli je lékař zcela stojícím mimo dvoustrannou dohodu mezi poskytovatelem a plátcem, byť odpracuje maximum administrativních činností. Zvláště rafinovanou formou je pak vyžadovat na poskytovateli sběr dat bez jakékoli finanční kompenzace lékařům.

 

 

Aktivní role poskytovatelů

Aplikaci risk sharingových mechanizmů í dále brání ještě minimálně tři momenty. Neochota plátců vstupovat do rizika, což řeší pro ně výrazně jednodušší a nerizikovou kapitací plateb, kdy plátce zaplatí za určité množství preparátu dohodnutou cenu a výrobce se zaváže nad tento limit dodat potřebné množství preparátu zdarma. Druhým momentem je absence aktivní role poskytovatele, kterému z uzavřeného risk – sharingového kontraktu nekyne nic jiného, než práce navíc. Třetí a velmi významnou brzdou, hovořící proti využití risk sharingu v naších podmínkách, je osud úspory, která se zmíněnou dohodou ušetří. Plátci ji chápou jako svůj obchodní úspěch, ušetření prostředků, který pak rozpustí dle vlastního uvážení kdekoli. Výrobci a poskytovatelé by byli mnohem více motivováni aktivní roli s risk –sharingovém mechanizmu, kdyby plátce vracel ušetřené prostředky do péče o stejnou cílovou skupinu nemocných, byť v jiné komoditě. Tento postup by byl jistě vítán i společenským povědomím a byl chápán jako etický. 

 

 

Kontakt:
Prof. MUDr, Jindřich Fínek, PhD
Onkologická a radioterapeutická klinika FN a LF UK v Plzni
Alej svobody 80
304 60 Plzeň
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

 

  

« zpět na newsletter

 

 
Advance Institute Advance Consulting

E  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

E Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
T  +420 720 657 115
A  Na Zlatnici 7, 147 00 Praha 4

www.advanceinstitute.cz

www.advanceconsulting.cz 

 

 
Přihlaste se k odběru Advance Newsletteru ZDE