PDF
 
number advance newsletter
A1; 1/2017 www.advanceinstitute.cz

 

Programy péče o chronicky nemocné – princip, možnosti a podmínky jejich úspěšného fungování

 
Daniel Hodyc, Advance Healthcare Management Institute | 8. 6. 2017
 
 

 

V současné době významně narůstá počet chronicky nemocných pacientů – tedy dlouhodobě nemocných pacientů, jejichž léčba zahrnuje nejen léčbu primárního onemocnění, ale i jeho komplikací a komorbidit. Zároveň se objevují nové výzvy, které u akutních onemocnění není třeba řešit, jako např. nutnost úpravy životního stylu či adherence pacienta k léčbě. Právě dlouhodobé dodržování všech léčebných opatření (správné užívání léků, dodržování diety, apod.) je u chronicky nemocných jeden z aspektů, který je možné výrazně ovlivnit vhodnou spoluprací s pacientem. 

 

Chronicky nemocní vyžadují zcela odlišný přístup k léčbě než akutně nemocní pacienti a zdravotní systémy po celém světě se snaží na tuto potřebu reagovat vytvářením různých nových přístupů k péči – nejčastěji se jedná o různé formy managementu případu, modelů integrované péče či disease management programů (DMP). 

 

Disease management programy vznikly v USA v 90. letech jako reakce na nevyhovující systém léčby chronicky nemocných a jejich obliba rychle rostla, ač jejich výsledky nebyly vždy pozitivní – a to nejen z finančního hlediska, ale i vzhledem ke zlepšení zdravotního stavu pacientů. 

 

Společným jmenovatelem většiny programů je zaměření na vzdělání pacienta, motivace k jeho aktivní roli v léčebném procesu, léčba podle klinických protokolů odrážejících nejnovější poznatky moderní medicíny a kvalitní informační systémy umožňující jak kontinuální hodnocení výsledků programu, tak také systematickou komunikaci těchto výsledků směrem k pacientovi i jednotlivým poskytovatelům zdravotní péče zainteresovaným na léčebném procesu. 

 

Prvotním záměrem DM programů většinou není ušetřit finanční prostředky, ale zefektivnit léčbu nemocných a zlepšit jejich zdravotní stav. Finanční úspory mohou přijít až po několika letech od zavedení programu a vyplývají nejčastěji ze sníženého počtu hospitalizací pacienta, případně kratšího pobytu v nemocnici či příjmu na pohotovosti. DMP naopak mohou zvyšovat náklady na primární péči (častější kontroly u lékařů, častější laboratorní vyšetření), a nezanedbatelné jsou náklady na spuštění programu. 

 

DM programy vedou zpravidla ke zlepšení procesu zdravotnické péče, jako např. dodržování klinických protokolů a pravidelná vyšetření, zvyšují spokojenost pacientů s péčí a jejich povědomí o své nemoci. 

 

Typickými součástmi DM programů jsou:

 

  1. 1. systematická přísně segmentovaná komunikace zaměřená na dobře definované subpopulace chronicky nemocných, obvykle identifikovaných pomocí prediktivního modelu
  1. 2. standardizované, pro jednotlivé subpopulace specifické, protokoly léčby založené na evidence-based medicine (EBM),
  1. 3. informační systém, který zajišťuje dostupnost aktuálních informací o pacientovi a výsledcích jeho vyšetření a testů, a slouží pro lepší organizaci péče – připomíná pravidelné kontroly a vyšetření; data o pacientech a lékařích zároveň slouží k pravidelnému hodnocení výsledků programu,
  1. 4. organizace léčby na úrovni primární péče a delegace organizace péče na školené zdravotní sestry či jiný kvalifikovaný zdravotnický personál,
  1. 5. stanovení léčebného plánu ve spolupráci s pacientem, stanovení individuálních cílů, přizpůsobení léčby individuálním potřebám pacienta,
  1. 6. pravidelné kontroly zdravotního stavu pacienta (mohou být i telefonní či skupinové ),
  1. 7. podpora a rozvíjení self-managementu pacienta,
  1. 8. cílené a kontinuálnívzdělávání lékařů či dalšího zdravotnického personálu,
  1. 9. pravidelné hodnocení výsledků programu a sdílení zkušeností

 

I když i jednoduchý DM program může být úspěšný (viz např. program následné péče), zkušenosti ukazují, že komplexní změna systému péče zahrnující kombinaci výše zmíněných komponent má větší šanci na úspěch. Ačkoli není možné přesně určit vliv jednotlivých komponent, studie naznačují, že zapojení pacienta do léčebného procesu a zlepšování jeho self-managementu je klíčovou složkou úspěšných DM programů , stejně jako kvalitní systém sběru dat a jejich sdílení mezi jednotlivými poskytovateli a s pacientem a jejich hodnocení. Většina zemí (či zdravotnických systémů) spolu se zavedením DMP zavedla elektronickou dokumentaci, nicméně jsou i programy, které nejsou náročné na informační systémy a data jsou sbírána 1x ročně skrz formuláře (např. rakouský program Therapie Aktiv).

 

 

Nejčastějšími onemocněními, na která se disease management programy zaměřují, jsou:

 

  1. • ischemická choroba srdeční,
  1. • léčba po srdečním selhání,
  1. • chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), astma
  1. • diabetes mellitus,
  1. • deprese,
  1. • revmatoidní artritida.

 

 

Nejčastějšími onemocněními, na která se disease management programy zaměřují, jsou:

 

Pozitivní výsledky z hlediska zlepšení zdravotního stavu jsou prokázány zejména pro léčbu ischemické choroby srdeční, diabetu, deprese a revmatoidní artritidy, podrobné hodnocení výsledků jednotlivých programů je předmětem dalších částí tohoto dokumentu. 

 

Velmi významným trendem zejména posledního desetiletí je rozšíření oblasti působnosti programů typu DM také na skupinu zdravých pojištěnců. Jednoznačným cílem je zde kromě nesporného akvizičního potenciálu a nástroje zvyšující retenci klientů také oddálení vzniku chronických onemocnění a tím i nárůstu nákladů na tato onemocnění. 

 

 

Hlavní faktory, které určují úspěšnost programů péče o chronicky nemocné

 

Pro dosažení úspěchu je zásadní přijetí programu pacienty i lékaři, od kterého se odvíjí základní faktory, které ovlivňují úspěšnost programu.  

 

  1. 1. Zahrnutí co největšího počtu pojištěnců.

 

Zavedení programu je nákladné bez ohledu na počet zapojených pacientů a podstatná část nákladů je fixních. Programy, do kterých je zapojeno velké množství pacientů, využívají úspor z rozsahu a snižují tak náklady per capita. Programy pro velkou populaci zároveň umožňují kvalitní hodnocení programu díky velkému množství dat (neprojevují se zde chyby měření).  

 

  1. 2. Jasná a jednoduchá pravidla.

 

Jednoduchá pravidla s jasně definovanými povinnostmi jsou zásadní pro přijetí programu lékaři – komplikovaný program pro ně je jen administrativní zátěží, ze které mají jen nevelký přínos. Pravidla se týkají nejen léčby samotné, ale i výběru pacientů vhodných pro zapojení do programu. Kritéria výběru pacientů je vhodné nastavit na základě objektivních, jednoduše měřitelných údajů (například stanovená diagnóza nebo klinické výsledky pacienta jako např. hodnota krevního tlaku u hypertenze). Jednoduchá pravidla výběru pacientů vedou k přijetí DMP lékaři a zapojení maximálního počtu vhodných pacientů.  

 

  1. 3. Zaměření programů na pacienta.

 

Program je třeba nastavit tak, aby vyhovoval co největšímu počtu pacientů s ohledem na jejich potřeby a preference. Je třeba respektovat jejich schopnosti a možnosti, věk a vzdělání. Léčbu je třeba co nejvíce přizpůsobit jejich životnímu stylu, komunikovat s nimi jejich problémy či pochybnosti, motivovat je k dodržování léčby. Dobrý vztah mezi pacientem a poskytovatelem zdravotní péče je zásadní pro dosažení stanovených cílů. Zpětná vazba od pacienta o spokojenosti s léčbou je důležitým prvkem DM programu a vede k optimalizaci péče. 

 

  1. 4. Motivace k zapojení do programu.

 

Zapojení co největšího počtu lékařů a pacientů je pro úspěšný program nezbytné. Kromě komunikace programu na veřejnosti a vysvětlení jeho výhod pro pacienty je třeba se zaměřit samozřejmě i na lékaře. Program pro ně nesmí být příliš administrativně náročný, anebo jim musí být poskytnuty odpovídající finanční odměny, které nahradí práci navíc. Nároky na vybavení ordinací by měly co nejvíce respektovat zavedenou praxi u praktických lékařů, aby se do programu mohlo zapojit co nejvíce lékařů. Je třeba lékařům zdůraznit, že program má za cíl zvýšit kvalitu jejich léčby – a nikoli je vytěsnit z léčebného procesu.  

  1. 5. Kvalitní sběr a analýza dat.

 

Jedním ze základních komponent DM programů je informační systém, který zajišťuje kontinuální sběr dat o pacientech a poskytovatelích. Jejich pravidelná analýza může odhalit nedostatky intervence a vést k přenastavení programu, stejně jako odhalit nedostatky u poskytovatelů. Zároveň umožňuje zhodnotit dosahování stanovených cílů a efektivitu programu. 

 

 

 

« zpět na newsletter

 

 
Advance Institute Advance Consulting

E Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

E Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
T +420 241 432 113
A Na Zlatnici 7, 147 00 Praha 4

www.advanceinstitute.cz

www.advanceconsulting.cz

 

 
Přihlaste se k odběru Advance Newsletteru ZDE