« zpět na newsletter        
 
number advance newsletter
A1; 1/2016 www.advanceinstitute.cz

 

Legislativní novinky (říjen 2015 – leden 2016)

 
Lenka Novotná, Oborová zdravotní pojišťovna | 1. 2. 2016
 

 

Přinášíme Vám základní přehled legislativního vývoje v českém zdravotnictví od konce října 2015 do ledna 2016. Úhradová vyhláška pro rok 2016 vyšla netradičně ve více než dvouměsíčním předstihu před koncem kalendářního roku. Na přelomu roku pak vyšla celá řada obligatorních každoročních předpisů, od novely Seznamu výkonů až po zákon o státním rozpočtu. Zajímavé bylo též vyjádření Ústavního soudu k ústavnosti úhradové vyhlášky pro rok 2015. Velkou změnu v budoucnosti jednoznačně přinese zákon o registru smluv, který se průřezově dotýká mnoha subjektů nejen ve zdravotnictví. Chystá se však také rozšíření sběru dat pro ÚZIS či pravidelná valorizace platby pojistného za státní pojištěnce, plánuje se změna parametrů přerozdělování pojistného, uvažuje se o převedení účtů zdravotních pojišťoven do ČNB, čeká se na vyjádření Ústavního soudu k návrhu na úpravu systému voleb do orgánů zaměstnaneckých pojišťoven a bez zajímavosti nebude ani další legislativní proces protikuřáckého zákona.

 

28. 1. 2016

byla vládě předložena novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která do systému přerozdělování pojistného zavádí kritérium spotřeby chronicky užívaných léků (PCG). Kromě zpřesnění systému přerozdělování tato novela přinese zdravotním pojišťovnám možnost připravovat programy šité na míru skupinám chronicky nemocných pojištěnců. Vláda má novelu projednat na svém zasedání 3. 2. 2016. Pokud ji schválí, bude novela vzápětí předložena Poslanecké sněmovně.

 

27. 1. 2016

proběhlo v Poslanecké sněmovně druhé čtení návrhu novely zákona o zdravotních službách (sněmovní tisk 614),  přezdívané „Velký bratr“, na jejímž základě má být vybudován Národní zdravotnický informační systém, jehož správcem se má stát Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Součástí nového jednotného systému má být Národní registr zdravotnických pracovníků, jehož předchůdce byl v roce 2012 zrušen nálezem Ústavního soudu z důvodu neoprávněného zásahu do soukromí zdravotnických pracovníků. Nově by tento registr měl být proto koncipován jako neveřejný. Kromě tohoto registru by měl být zřízen též Národní registr hrazených zdravotních služeb, Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče. Zejména u Národního registru hrazených zdravotních služeb, do něhož by měly zdravotní pojišťovny poskytovat veškerá data o zdravotních službách poskytnutých jejich pojištěncům v neanonymizované podobě, panují u odborné veřejnosti obavy z nepřiměřeného zásahu do práva na ochranu osobních údajů.

 

19. 1. 2016

prošel druhým čtením v Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o rozpočtových pravidlech (sněmovní tisk 546) ), která by znamenala podřazení účtů zdravotních pojišťoven pod správu státní pokladny. Pokud bude zákon přijat v původním navrženém znění, zdravotní pojišťovny nebudou po uplynutí přechodného období moci mít účty jinde než v ČNB, Ministerstvo financí bude moci používat zůstatky na jejich účtech ke krátkodobým finančním operacím a bude jim moci stanovovat termíny a rozsah realizace plateb.

 

16. 1. 2016

proběhla bilanční tisková konference, kde ministr zdravotnictví rekapituloval úspěchy z roku 2015 a informoval veřejnost o plánech pro rok 2016. Mezi tyto cíle kromě pravidelné valorizace pojistného za státní pojištěnce a protikuřáckého zákona patří také prosazení novel zákonů o vzdělávání zdravotníků, které mají mj. zajistit dostatek sester, přijetí zákona o neziskových nemocnicích, pokračování projektu DRG restart a další rozšiřování kompetencí ÚZIS, podpora prevence proti HIV/AIDS, a v neposlední řadě také nezanedbatelné investice do opravy nemocnic.

 

14 1. 2016

zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví informaci, že chce zvýšit dostupnost léků pro seniory nad 65 let. Cílem ministra je podle jeho vlastních slov to, aby se každý takový občan dostal ke svým lékům optimálně bez jakéhokoliv doplatku.

 

13. 1. 2016

vláda schválila návrh novely zákona o léčivech, která je v Poslanecké sněmovně projednávána jako sněmovní tisk 706. Novela má upravit podmínky klinických studií a zabránit reexportům léků, které ohrožují dostupnost potřebných léků pro české pacienty.

 

4. 1. 2016

uveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad na svých internetových stránkách kontrolní závěr z kontroly, která proběhla ve Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR. NKÚ kromě vysokých platů vedoucích zaměstnanců a netransparentního zadávání veřejných zakázek kritizoval také skutečnost, že úhrady za některé speciální výkony (totální endoprotéza, implantace kardioverteru) se mezi jednotlivými poskytovateli liší. NKÚ tak de facto napadl právo zdravotních pojišťoven selektivně kontrahovat zdravotní služby, ač právní řád jim tuto možnost výslovně dává. Mezi další systémové problémy, na které NKÚ poukázal, patří také zdlouhavé schvalování zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven, v jehož důsledku jsou pojišťovny každoročně nuceny hospodařit podle rozpočtového provizoria, chybějící podmínky a výše úhrad za dlouhodobou intenzivní a dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči, nesoulad existence kapitačních plateb praktickým lékařům se zákonem o veřejném zdravotním pojištění, anebo na právní úpravu, která nemotivuje ke snížení dodavatelských cen zdravotnických prostředků. NKÚ kontrolu uzavřel konstatováním, že orgány, které se podílely na rozhodování o hospodaření Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR a její kontrole, neplnily svou úlohu dostatečně.

 

1. 1. 2016

nabylo účinnosti nařízení vlády č. 233/2015 Sb., kterým se zvyšuje minimální mzda z dosavadních 9 200 Kč na 9 900 Kč. Toto opatření bude mít vliv mj. na příjmy zdravotních pojišťoven, neboť minimální mzda je vyměřovacím základem pro výpočet pojistného u některých skupin pojištěnců.

 

1. 1. 2016

vstoupilo v účinnost nařízení vlády č. 158/2015 Sb., jímž se zvyšuje měsíční platba za jednoho státního pojištěnce z dosavadních 845 Kč na 870 Kč, což přinese do systému veřejného zdravotního pojištění o necelé dvě miliardy korun ročně více. MZ zároveň informovalo, že toto řešení považuje za provizorní, a že připravuje novelu zákona, která s účinností od 1. 1. 2017 zajistí pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. Tato novela prošla na přelomu roku vnitřním připomínkovým řízením, do meziresortního připomínkového řízení zatím nebyla rozeslána.

 

29. 12. 2015

byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 400/2015 Sb. o státním rozpočtu.

 

21. 12. 2015

vyšla ve sbírce novela Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, kterou se o 10% navyšují osobní náklady nositelů výkonů. Zároveň se do Seznamu doplňuje celá řada nových výkonů, vyřazují se některé zastaralé výkony a provádí se další drobnější úpravy vyhlášky.

 

16. 12. 2015

Ústavní soud vyhlásil nález sp. zn. Pl. ÚS 5/15kterým zamítl dva senátorské návrhy na zrušení úhradové vyhlášky pro rok 2015 pro nesoulad s právem poskytovatelů zdravotních služeb na podnikání. Senátoři spatřovali neústavnost vyhlášky v tom, že nedostatečně zohledňuje finanční požadavky poskytovatelů v geograficky a demograficky znevýhodněných oblastech, protože úhrada dle vyhlášky nepostačuje ani na pokrytí nákladů činnosti poskytovatele (viz nemocnice Jeseník), což ohrožuje dostupnost a kvalitu péče. Dále senátoři napadli koeficienty přechodu pojištěnců, v jejichž důsledku dochází ke zvýšení nebo snížení úhrad výlučně v závislosti od počtu pojištěnců zdravotní pojišťovny v kraji, aniž by bylo zohledněno, zda se tato změna promítla i do rozsahu poskytnutých zdravotních služeb. Ústavní soud ve svém nálezu zdůraznil, že účelem koeficientů je nalezení rovnováhy mezi finančními požadavky poskytovatelů na straně jedné a možnostmi systému veřejného zdravotního pojištění na straně druhé, a tedy v nich spatřuje spíše kladný moment. Podle Ústavního soudu vyhláška zajišťuje kontinuitu a v určitých mezích i předvídatelnost výše úhrad, a poskytovatelé se jí musí přizpůsobit. Mají sami usilovat o to, aby jejich činnost byla co nejefektivnější a bez zbytečných nákladů. I kdyby se prý podle Ústavního soudu ukázalo, že někteří poskytovatelé vzhledem ke konkrétním podmínkám v místě svého podnikání za současného nastavení výše úhrad fakticky nemohou dosáhnout zisk, jednalo by se o důsledek jejich vlastního rozhodnutí ohledně způsobu a místa podnikání a s ním spojeného podnikatelského rizika. U Ústavního soudu se momentálně nachází ještě návrh jiné skupiny senátorů na zrušení stávajícího systému voleb do orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, o kterém zatím nebylo rozhodnuto.

 

15. 12. 2015

prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, obecně známý jako protikuřácký zákon. Sněmovna jej projednává pod označením sněmovní tisk 508.

 

14. 12. 2015

po dlouhém a náročném legislativním procesu byl pod č. 340/2015 Sb. ve Sbírce zákonů publikován zákon o registru smluv Tento předpis od 1. 7. 2016 uloží širokému okruhu subjektů - včetně zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb vlastněných státem, krajem nebo obcí - povinnost uveřejnit jakoukoliv smlouvu nad 50.000 Kč na veřejném portálu provozovaném Ministerstvem vnitra. Výjimku mají smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb, které jsou již zveřejňovány podle transparenční novely zákona č. 48/1997 Sb. Od 1. 7. 2017 pak bude neuveřejnění smlouvy sankcionováno její absolutní neplatností a smlouva nebude moci nabýt účinnosti před svým uveřejněním.

 

23. 11. 2015

vyšla ve Sbírce zákonů každoroční vyhláška o nákladových indexech věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění pro rok 2016.

 

30. 10. 2015

skončila lhůta pro podávání připomínek k návrhu zákona o neziskových zdravotnických organizacích v meziresortním připomínkovém řízení. Připomínky dosud nebyly Ministerstvem zdravotnictví vypořádány.

 

26. 10. 2015

nabylo účinnosti nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Tyto aktualizované tabulky mohou být využívány i civilními soudy při stanovování výše odškodnění jiných bolestí a ztížení společenského uplatnění v medicínskoprávních sporech.

 

23. 10. 2015

byla ve Sbírce zákonů vyhlášena úhradová vyhláška pro rok 2016. Za celou dobu existence úhradové vyhlášky je to poprvé, kdy vyhláška nevychází až koncem prosince. Zákon č. 48/1997 Sb. ve znění tzv. „transparenční novely“ (zákona č. 200/2015 Sb.) totiž uložil ministerstvu vyhlášku vydávat vždy do konce října, aby na ni zdravotní pojišťovny mohly včas reagovat při tvorbě svých zdravotně pojistných plánů.

 

 

 
 
 

 

 

 

« zpět na newsletter

 

 
Advance Institute Advance Consulting

E Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

E Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
T +420 720 657 115
A Na Zlatnici 7, 147 00 Praha 4

www.advanceinstitute.cz

www.advanceconsulting.cz

 

 
Přihlaste se k odběru Advance Newsletteru ZDE