« zpět na newsletter Facebook Twitter Google+ PDF
 
number advance newsletter
A2; 10/2015 www.advanceinstitute.cz

 

Motivace pacientů k péči o zdraví a behaviorální ekonomie

 
Petra Kucová, Advance Healthcare Management Consulting | 25. 10. 2015
 

Pod vedením Henriety Tulejové vznikla na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy diplomová práce, která se zaměřuje na způsoby motivování pacientů k péči o své vlastní zdraví. Kromě samotné motivace pacientů se práce detailně zabývá adherencí pacientů k léčbě a způsobům jejího měření a poskytuje velmi kvalitní a rozsáhlou rešerši na toto téma. Dále jsou v práci prezentovány výsledky průzkumu nonadherence (tedy nesprávného dodržování léčby) a postojů k motivačním programům mezi hemodialyzovanými pacienty v České republice, který byl proveden v první polovině roku 2014.

 

Adherence k léčbě, tedy správné dodržování opatření domluvených mezi lékařem a pacientem, je zásadní pro správnou účinnost předepsané léčby. Nedodržování stanoveného režimu je problémem zejména u chronicky nemocných pacientů, protože negativní vliv nonadherence se neprojeví ihned, jako tomu je u léčby akutních stavů. Nonadherence k léčbě ze strany pacientů má nežádoucí vliv jak na jednotlivce ve formě zhoršení jeho zdravotního stavu, tak na společnost, neboť léčba dopadů nonadherence vytváří dodatečné náklady na zdravotní péči, které by nevznikly, pokud by pacient plně spolupracoval.

 

Adherence je nízká zejména u chronicky nemocných pacientů se složitým léčebným režimem – příkladem jsou pacienti na hemodialýze, kdy pacient musí nejen pravidelně docházet do dialyzačních center (zpravidla 3x týdně), ale součástí léčby jsou kromě braní léků i přísné nároky na omezení pitného režimu a dodržování stanovené diety. Náklady na hemodialýzu přesahují 800 000 Kč ročně na jednoho pacienta, plus další náklady souvisejí s léčbou přidružených stavů – celkově tak roční náklady na hemodialyzovaného pacienta přesahují 1 milion Kč.

 
 
Průzkum adherence mezi českými hemodialyzovanými pacienty

Vysoká nákladnost léčby hemodialyzovaných pacientů a vysoká míra ovlivnění zdravotního stavu pacientů dodržováním stanovených opatření byla důvodem k provedení průzkumu míry nonadherence mezi českými pacienty. Dotazníkové šetření bylo provedeno v roce 2014 ve 3 dialyzačních centrech v Praze a v jednom v Mostě – celkem se průzkumu zúčastnilo 142 pacientů. Byla měřena nonadherence pacientů ve 4 oblastech – docházení na dialýzu, adherence k braní léků, adherence k dodržování omezení týkajících se pitného režimu a adherence k doporučené dietě. Dále se dotazníky zaměřovaly na postoj pacientů k možnému motivačnímu programu a cílem bylo také identifikovat charakteristiky pacientů, kteří nedodržují stanovená opatření.

 

Výsledky průzkumu ukazují, že většina pacientů (72 %) nedodržuje jednu nebo více oblastí léčby a polovina pacientů nedodržuje více než jednu oblast léčby. Pacienti nejčastěji nedodržují omezení příjmu tekutin a doporučená dietní opatření – dle průzkumu 63 % pacientů nedodrželo během posledních 14 dní doporučená opatření týkající se pitného režimu a 56 % pacientů se ve stejném období odchýlilo od doporučené diety. Ačkoli je tento podíl pacientů nedodržujících doporučení ohledně pitného režimu a stravy značný, v mezinárodním srovnání jsou výsledky vzorku českých pacientů pozitivnější než v zahraničí, kde se nonadherence k pitnému režimu pohybuje mezi 68 a 91 % a nonadherence k doporučené dietě mezi 58 a 83 %. Správné braní léků a dodržování režimu dialýzy, tj. pravidelné docházení do dialyzačního střediska a dokončení celé dialýzy, naopak u českých pacientů nepředstavuje značný problém, vyskytuje se u 13 %, resp. 14 % pacientů.

 

Graf: Frekvence nonadherence k pitnému režimu a dietě mezi pacienty během 14 dní (převzato ze závěrečné práce autorky)

 

obr3

 

 
Charakteristiky nonadherentních pacientů

Součástí výzkumu bylo také určení charakteristik pacientů, které predikují nonadherenci. Nesprávné braní léků je spojeno s mladším věkem (snížení věku o každý rok zvyšuje riziko nonadherence o 5 %) a léčbou deprese, u níž je riziko nonadherence dokonce 9násobně vyšší. Léčba deprese dále významně ovlivňuje dodržování dietních opatření – riziko nonadherence u pacientů léčených pro depresi je téměř 30násobně vyšší než u ostatních pacientů. Nonadherence v oblasti dodržování doporučených dietních opatření je dále vyšší u mužů, kteří mají 3x vyšší pravděpodobnost nedodržování diety, a je nepřímo úměrná počtu pilulek předepsaných na jeden den a celkové délce léčby hemodialýzou. Docházení na dialýzu a dokončení jednotlivého předepsaného hemodialyzační procesu je silně spojeno s kouřením: u kuřáků je riziko nonadherence více než 6krát vyšší než u ostatních pacientů. Vliv vzdělání, podpory rodiny v léčbě a frekvence užívání předepsaných léků nebyl prokázán u žádné z výše uvedených oblastí nonadherence. Co se týče dodržování omezení týkajících se pitného režimu, nonadherence nebyla spojena se žádnou ze zkoumaných demografických a psycho-sociálních charakteristik.

 

Výsledky průzkumu dále ukázaly, že naprostá většina pacientů (83 %) by změnila své chování, pokud by byla za zlepšenou adherenci odměňována v rámci motivačního programu. Zahraniční studie podobných programů prokazují jejich pozitivní vliv jak na zdravotní stav pacientů, tak na snižování léčebných nákladů. Nejúspěšnější jsou intervence kombinující programy vzdělávání pacienta s behaviorálními technikami. Tyto metody se pomocí rozvíjení specifických schopností pacientů a jejich neustálým motivování zaměřují na dlouhodobou změnu chování. Mezi nejúčinnější prvky patří podpora a rozvíjení self-managementu, tj. schopnosti zvládat každodenní úkony spojené s onemocněním, zaměření na self-efficacy, tedy sebedůvěru ve schopnost tyto úkony zvládnout, a motivace pacientů pomocí odměňování za splnění předem stanovených cílů.

 

Diagram: Procesy a techniky pro zlepšování adherence pacientů (převzato ze závěrečné práce autorky)

 

obr4

 

 

V rámci dotazníkového šetření bylo zkoumáno, jakou formu odměny by si pacienti přáli dostat při možném zavedení motivačního programu. Z výsledků vyplývá, že naprostá většina pacientů by nejvíce ocenila slevové kupony na léky, dále pak slevové kupony na doporučené potraviny a vitaminové doplňky a finanční odměnu.

 

Graf: Nejatraktivnější forma odměny z pohledu pacientů (převzato ze závěrečné práce autorky)

 

obr5

 

Pozn.: V dotazníku měli pacienti vybrat ze seznamu 3 pro ně nejatraktivnější odměny; sloupce zobrazují, kolik procent pacientů mělo ve svém výběru danou odměnu (bílé sloupce) a kolik procent pacientů hodnotilo danou odměnu jako nejatraktivnější (černé sloupce)

 

Celý průzkum by nebylo možné uskutečnit bez podpory ze strany společnosti Fresenius Medical Care – poděkování patří zejména Mgr. Ivaně Lupoměské za cenné odborné rady a pomoc při přípravě a realizaci průzkumu a dále vrchním sestrám a dalšímu personálu dialyzačních center za distribuci a sběr dotazníků mezi pacienty.

 

Poděkování patří i vedoucí práce Mgr. Henrietě Tulejové za inspiraci a obrovskou motivaci pro uskutečnění celého projektu. Diplomovou práci je možné vyhledat v repozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy  pod názvem „Behaviorální ekonomie a motivace pacientů k péči o zdraví: případ pacientů na hemodialýze“.

 
 
 
 
 

 

 

 

« zpět na newsletter

 

 
Advance Institute Advance Consulting

E Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

E Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
T +420 720 657 115
A Na Zlatnici 7, 147 00 Praha 4

www.advanceinstitute.cz

www.advanceconsulting.cz

 

 
Přihlaste se k odběru Advance Newsletteru ZDE